Slepá mapa

Poprvé Gruzii navštívila v roce 2008. Postupně jejímu kouzlu začala vlivem četných pracovních cest propadat; uchvátila ji nejen majestátní příroda, ale i města a kultura. Nakonec Ivana Bursíková zakotvila na čtyři roky v Tbilisi, kde vedla České centrum. I díky tomu zná zemi na Kavkazu důvěrně, nepřestává ji však překvapovat. Někdy i negativně, a to zejména kvůli sílícímu vlivu ruské propagandy o „prohnilém Západě“. Na jaká specifika se při cestě do Gruzie připravit, vypráví Bursíková v nové epizodě Slepé mapy.

Pes je nejlepší přítel člověka. A mnozí si bez svého čtyřnohého parťáka už nedokážou představit ani dovolenou. Cesta autem, vlakem či letadlem ale může být pro mazlíčky stresující, pokud je na takový výlet nezačnete včas připravovat. Podle psí trenérky Petry Šatopletové je trénink naprosto klíčový, ještě důležitější je ovšem umět si přiznat, kdy bude pro psa nejlepší nechat ho doma. Někdy totiž ze společné dovolené těží hlavně člověk, zatímco pes trpí. O další tipy a rady se Šatopletová podělila v nové epizodě Slepé mapy.

Afghánistán navštívil celkem šestkrát. Poprvé ještě jako zahraniční zpravodaj, pak už coby zaměstnanec humanitární organizace Člověk v tísni. Během misí přináší Petr Štefan pomoc do míst, kde se lidé potýkají s vážnými existenčními problémy. Týká se to mimo jiné žen, které po převzetí moci Tálibánem postupně přicházejí o svá práva, včetně možnosti se vzdělávat. Proč je přesto obraz Afghánistánu v očích široké veřejnosti značně zkreslený a zjednodušený, vysvětluje Štefan v nové epizodě Slepé mapy.

K jachtingu ho to táhlo už od dětství. S plachtěním začínal na českých jezerech, když si však poprvé přičichnul k moři, zamiloval se. Zkušenosti sbíral v Irsku i na Novém Zélandu, kde se lodě učil také konstruovat. Postupně se Milan Koláček vypracoval mezi evropskou elitu a získal řadu prestižních ocenění, včetně titulu mistra Francie. V listopadu ho pak čeká kariérní vrchol, chystá se totiž na transatlantický závod Route de Rhum. Co vše může člověka na širém oceánu potkat, vypráví Koláček v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Byla to její první dovolená v exotice a hned nabrala nečekaný směr. Když se totiž Hana Burcevová vypravila před čtyřmi lety na Zanzibar, seznámila se tam se svým nynějším manželem Lukou. Zprvu sice jeho nadbíhání nepřikládala žádnou velkou váhu, nakonec však dala rodícímu se vztahu šanci. Dnes tak žije rozkročená mezi dvěma světy: jihočeským městem a odlehlou masajskou vesnicí v Tanzanii. V buši se přitom musela vzdát některých výdobytků civilizace, včetně tekoucí vody. O dalších zajímavostech hovoří Burcevová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Už jako malý kluk si představoval, jak to asi vypadá někde na druhé straně planety. Okouzlen knihami Karla Maye i českými cestopisy snil o Americe, Indii či Nepálu, klec socialismu ho ale nepustila dál než do Východního Německa nebo do Rumunska. Jakmile však padla železná opona, sbalil se a vyrazil za hranice. Dnes má Petr Havlík na kontě skoro stovku navštívených zemí a svobodu pohybu považuje za jednu z nejcennějších věcí v životě. O cestování těsně po revoluci i jeho proměnách za skoro 40 let vypráví Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

K přírodě tíhla coby rodačka z Krušných hor od dětství. Když si ale poprvé na Kavkazu přičichla k opravdové divočině, nalezla lásku na celý život. Od té doby trajdá Marie Šnajdrová všude možně. Kariéru ve školství pověsila na hřebík a místo ní vyrazila před lety na cestu kolem světa, prošla Pacifickou hřebenovku, Aljašku nebo Pacifickou severozápadní stezku. Daleko za branami civilizace nachází nejen klid, ale také inspiraci pro své malby a knihy. O putování divočinou vypráví Šnajdrová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Potřeba životního restartu ji přiměla k impulzivnímu kroku. Když se Aneta Benediktová, pracující jako holistická terapeutka, jednoho dne probudila, cítila, že potřebuje odjet do Latinské Ameriky. Nejprve do Peru a pak do Mexika. Přestože jí tehdy bylo 57 let a nevládla španělštinou, několikatýdenní výprava přes polovinu světa ji zasáhla natolik, že se po návratu do Česka sbalila a odstěhovala se na Yucatán. Ten od roku 2023 nazývá svým domovem. Co mezi potomky Mayů našla, vypráví Benediktová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Jeho snem bylo navštívit Gruzii. Začal proto s kamarádem spřádat plány na několikatýdenní výpravu, ke které využil loňské pomaturitní volno. Nejenže Vojtěch Myslík a jeho parťák Štěpán během dvou týdnů projeli stopem takřka celou zemi, stopem se nakonec vydali i zpátky do Česka, navzdory obavám svých rodin. Památných situací zažili na cestě mnoho, přesto by si svezení s některými řidiči podruhé odpustili. Co nejšílenějšího během jízdy z Kavkazu do střední Evropy zažili, vypráví Myslík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Ambiciózní cestu po Evropě podnikli před třemi lety manželé Tomáš a Daniela Haimrlovi. Jednoho dne se rozhodli, že chtějí sobě i svým dvěma dětem dopřát pořádné dobrodružství, a tak si pořídili obytňák, prodali dům a rozjeli se napříč starým kontinentem. V průběhu dvou let navštívili třeba Španělsko, včetně Kanárských ostrovů, Řecko či Norsko. Loni se vrátili do Česka a v menších výletech pokračují i nadále. O svých zkušenostech vyprávěli Haimrlovi v podcastu Slepá mapa během červnového Seznam Festu.

Přes deset let poukazuje na nástrahy, které mohou v Praze potkat turisty. Kromě podvodníků však Janek Rubeš se svým kolegou Honzou Mikulkou odhaluje i méně známá zákoutí metropole či zajímavé podniky. Sem tam se proto setkává s kritikou ze strany obyvatel, kteří mu za propálení „tajných“ míst, turisty spíše ignorovaných, nadávají. Sám ale považuje za úspěch, že zahraniční návštěvníci uvidí z Prahy i něco víc než jen Hrad a Karlův most. O tom, jak to dnes v českém hlavním městě vypadá, hovoří Rubeš v podcastu Slepá mapa.

Během svých cest se bezhlavě zamilovala do Maroka. Při častých návratech cítila, že do severoafrické země patří, a tak se po letech váhání odhodlala pro životní změnu. Vzdala se dobře placeného místa v prestižní společnosti, do auta naložila věci i psa a rozjela se napříč Evropou vstříc novému domovu. Tím se Ivaně Mirsa stala živelná Marrákeš, jejíž krásy a vrstevnatost dnes ukazuje i turistům. O tom, jak se nejen ženám žije v muslimském Maroku, vypráví Češka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Touha naučit se pořádně anglicky ho po maturitě zavála na Maltu. Prvotní strach z jazykové bariéry rychle překonal, nakonec na středomořském ostrově strávil rok. Sbírání nových zkušeností ale neměl dost, a tak si vyzkoušel i práci v Irsku a Nizozemsku. Všechny tyto zážitky nadchnuly Jana Konečného pro poznávání cizích krajin, během svých výprav si zamiloval třeba Kolumbii. Svým krajanům Čech vzkazuje, že k cestování je důležitá hlavně odvaha. Neznalost jazyka, běžná práce či průměrná výplata překážkou nejsou. Nejen o tom vypráví Konečný v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Dvanáct let úspěšně podnikala. Když se však její cesty se společníky začaly rozcházet, rozhodla se pro radikální změnu. Vlastní firmu opustila a poslala do zahraničí jeden jediný životopis. Překvapivě se zadařilo, a tak Andrea Schlitzová sbalila věci a vyrazila dodávkou daleko za polární kruh. Jejím novým domovem se stalo norské městečko Kirkenes ležící asi 500 metrů od ruské hranice, kde coby průvodkyně vyráží s turisty na lov obřích krabů. O tom, jaký je život na drsném severu, vypráví Češka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Odešla za láskou, ale zůstala i kvůli jídlu. Když se Češka Jana Dejoux vypravila studovat do Německa, netušila, jak moc jí pobyt změní život. Poznala totiž svého nynějšího francouzského manžela, se kterým už 18 let žije v Lyonu, hlavním městě gastronomie. Za tu dobu poznala tamní mentalitu opravdu důkladně, na svůj původ však nezanevřela a pohybuje se mezi oběma světy. Na některá česká specifika přesto nahlíží poněkud jinou optikou a třeba tuzemská diskuze o migraci jí po skoro dvou dekádách v kosmopolitní Francii přijde úsměvná. O dalších poznatcích vypráví Dejoux v podcastu Slepá mapa.

Chorvatsko je během léta taková malá česká exkláva. A právě to od jeho návštěvy dlouho odrazovalo Evu Ivetić Sitovou. Vůči zemi na březích Jadranu měla předsudky a odmítala se připojit k zástupu turistů, kteří o prázdninách míří zejména do Dalmácie. Ve 30 letech ale přišel zlom a Češka se do Chorvatska přeci jen vypravila. A jelikož je odříkaného chleba největší krajíc, nakonec se tam také provdala. Už tři roky žije v istrijské Pule. O tom, zda Češi zemi skutečně znají, hovoří Ivetić Sitová v nové epizodě Slepé mapy.

Chtěli poznat nové prostředí a zažít neopakovatelné dobrodružství. Rozhodli se proto na rok vyměnit Česko za Austrálii, kde nejprve šest měsíců pracovali, poté si pořídili auto a nejmenší kontinent v něm obkroužili. Během více než 30 tisíc najetých kilometrů spatřili Apolena Procházková a Miloslav Smutka mnoho krásných lokalit, které se jim, ostatně jako celá země, zaryly hluboko pod kůži. Návrat do vlasti byl proto pro partnery poměrně emotivní, došlo i na slzy. Jak se v Austrálii žije a pracuje, vyprávějí Češi v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Když mu bylo kolem dvaceti, zamiloval se do hor. Nejprve to byly Alpy, později zamířil ještě o poznání výš. Dnes patří Honza „Tráva“ Trávníček k nejznámějším českým horolezcům, i když sám sebe nazývá spíše kopcolezcem. Má za sebou celkem šest úspěšných výstupů na osmitisícovky, včetně Annapurny i K2. Lásku k zasněženým vrcholkům mu přitom nevzala ani blízká setkání se smrtí; v náruči mu při jedné z expedic zemřel kamarád, při jiné se zase zřítil on sám. Jak svá dobrodružství vnímá na prahu padesátky? O tom hovoří v nové epizodě Slepé mapy.

Tereza Křížová měla od dětství sen: toužila se stát letuškou. Ke splnění této tužby však vedla dlouhá cesta. Po střední škole studovala v Británii, nejprve u Manchesteru, pak i v Londýně, a v mezičase si vyzkoušela také práci v USA. Jedno vedlo k druhému a bez zkušeností ze zahraničí by se Češka o práci letušky prý ucházela s mnohem většími obavami. Když své vysněné mety u Emirates nakonec dosáhla, zjistila, že se tak trochu hnala za pozlátkem. Nepravidelný a náročný režim si navíc brzy začal vybírat daň. Křížová o tom hovoří v podcastu Slepá mapa.

Někdo cítí touhu po dobrodružství už od dětství. To Lenka Cabalková Hnátnická byla naprostý opak. Nikdy nejezdila na letní tábory a za cizinu kdysi považovala i Moravu. V posledních zhruba deseti letech ale prošla přerodem a propadla cestování; oblíbila si zejména postsovětské země, kterým v roce 2019 věnovala značnou část svého devítiměsíčního putování. Mezi přáteli si díky fascinaci východem vysloužila úsměvnou přezdívku expertka na všechno hnusný. Co nejhnusnějšího na cestách viděla, vypráví Cabalková Hnátnická v nové epizodě podcastu Slepá mapa.